HISTORIE ČOKOLÁDY -


Amerika – Olmékové, Mayové, Aztékové

Historie čokolády začíná v Americe u Olméků, Mayů a Azteků.

Olmékové jsou první, kteří pěstovali kakaovník a použili ve svém jazyce slovo kakao. Olmékové jsou známí svými obrovitými hlavami, které vytesávali z kamene  - jejich pravý účel zatím není znám (údajně jsou to portréty jejich panovníků). 

Mayové věřili, že kakaovník patří bohům. Kakaový bob přirovnávali k srdci a byl pro ně symbolem plodnosti. 

Na přípravu čokolády používali keramické válcovité nádoby. Mayové zbožňovali čokoládu napěněnou – nejdříve vytvářeli pěnu přeléváním z jedné nádoby do druhé, později pomocí šlehače tzv.

 

 

 

 

 

 

 

 

Čokoládu Mayové pili studenou, horkou, ale i něco mezi. Přidávali do ní různé příchutě – např. chilli, vanilku, achiote. Čokoláda používali jako afrodiziakum. 

Aztékové pěstovali kakaovník v menší míře, kakaové boby získávali spíše formou obchodu nebo daní od podrobených národů (byli dobrými bojovníky). Kakaové boby se totiž používaly jako platidlo (např. dýně stála 4 kakaové boby, králik 10 a otrok 100) - někteří Aztékové se snažili podvádět a kakaové boby padělali - kakaové boby  nahrazovali voskem či avokádovými peckami rozlámanými na kousíčky a potom vytvarovanými do tvaru kakaových bobů.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pití čokolády bylo záležitostí aztécké elity, na hostinách a u běžných jídlech  se čokoláda nepopíjela průbežně, ale byla servírována až nakonec. Válečníci dostávali kakao jako pravidelnou součást vojenských přídělů pro svou schopnost dodávat energii.

 







Aztécký král Montezuma – o něm se říkalo, že vypil až 50 šálků čokolády denně, aby uspokojil svoje manželky.

 

Evropa

První Evropan, který se setkal s kakaovými boby, byl Kryštof Kolumbus.  Dalším, kdo se vydal do Ameriky, byl Fernando Cortes – ten začal zakládat plantáže s kakaovníky, čímž měl velký zisk, všimli si toho ostatní španělští osadníci a založili plantáže ve Venezuele, Peru atd. a tím se rozšířila produkce kakaa do celého světa. Cortes měl výhodu, když přijel do Ameriky, kvůli jedné legendě - bůh Quetzalcoatl přinesl na zem semena kakaovníku, dlouho předtím od svého lidu odešel a slíbil, že se jednoho dne vrátí, jeho návrat zrovna připadl na dobu, kdy se objevil Cortes. Tehdejší král Montezuma omylem považoval Cortese za aztéckého boha a přijal ho tedy přátelsky, Cortes se mu odvděčil tak, že ho zajal.

Zezačátku se čokoláda ve Španělsku neujala (byla hořká), ale v roce 1550 vymyslely jeptišky slazený nápoj – z drcených kakaových bobů uvařily kakao rozpuštěním s vanilkou a cukrem ve vodě a od té doby se stala velmi populární – zvláště v období rokoka. 

Ze Španělska se postupně rozšířila do Itálie a Francie (Španělsko si drželo tajemství čokolády přibližně 100 let).

Čokoláda se zpočátku připravovala primitivně – kakaové boby se drtily ručně,  až do 19. st. měla vysoký obsah tuku a aby byla stravitelnější, musely se k ní přidávat různé přísady – mouka, prášek z mořských škeblí, barva čokolády se zvýrazňovala červeným barvivem – prachem ze rzi, cihel.

 

 

 

 

 

Čokoláda jako lék

V 17. století byla čokoláda považována za účinný lék, dokonce vznikly léčivé čokolády, kde se k čokoládě přídávaly různé léčivé prostředky- např. na zbavování červů se k čokoládě přidával krotonový olej, čokoláda léčící únavu obsahovala pomerančový květ.

„Čokoládová revoluce“

V r. 1828 Holaňdan Conrad van Houten vymyslel lis na čokoládu – oddělil kakaové máslo od kakaového prášku, tím se zmenšila hořkost a zvýšila rozpustnost kakaového prášku, tak se snížila cena a čokoláda se stala dostupnou pro všechny.

V 2. pol. 19. st. Švýcar Daniel Peter smíchal čokoládu se sušeným mlékem, Lindt vymyslel konšování – várku čokolády nechal po několik dnů míchat – jeho tabulky čokolády byly jemné a daly se rozlamovat.


Kontaktujte nás

Naše zákaznícka linka je k dispozici od 8:00 do 19:00

Telefon:+420 730 945 919

E-mail